Vinařství se bez IT neobejde

Historie vinařství sahá do doby šesti tisíc let před Kristem. Stopy po pěstování révy a výrobě vína z té doby byly nalezeny v Zakavkazsku a Mezopotámii. První stopou po pěstování révy na Moravě je vinařský nůž, nalezený při vykopávkách na Pálavě u obce Mušov. Datován je do konce třetího století, kdy na jižní Moravě a jižním Slovensku byly usazeny římské legie císaře Marca Aurelia Proba, který údajně nařídil pěstovat révu i v zemích za Alpami. Pověst praví, že v roce 892 zaslal moravský kníže Svatopluk českému knížeti Bořivojovi a jeho choti Ludmile sud vína na oslavu narození jejich syna Spytihněva. Ti se pak stali zakladateli pěstování révy v Čechách na Mělnicku. První písemná zmínka o vinicích na Moravě pochází z roku 1101 v darovacích listinách kláštera Benediktýnů v Třebíči. Umění pěstování révy a výroby vína se dědilo z generace na generaci. Zdálo by se tedy, že zde moderní technika a technologie nemají místo. Jak už to ale u zdánlivě jasných pravd bývá, přesný opak je pravdou.
 

Moderní technologie mění vinařství

Moderní technologie totiž v posledních letech celý vinařský obor změnily k nepoznání – od vývoje nových odrůd a vylepšování dosavadních, přes pěstování révy až po vlastní výrobu vína. Používají se třeba šetrné metody lisování s pomocí vakuových lisů a separátorů s chlazením, studená macerace, řízení teploty kvašení, otáčecí nerezové tanky. K dispozici jsou vyšlechtěné ušlechtilé kvasinky, které dovolují potlačit jiné, pro kvalitu vína nevhodné mikroorganismy. Svoji moderní náhradu našel i tradiční korkový špunt – skleněný uzávěr otevřete jednoduše bez vývrtky. Moderní věda také našla bič na nepoctivce, kteří se najdou i mezi výrobci a prodejci vína.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce v Brně používá pro kontrolu jakosti vína mimo jiné analyzátor na principu nukleární magnetické rezonance. Pro řadu vinařů je již také běžné využívat pro svoji práci informační technologie. Co tedy právě IT vinařům nabízí?
Informační technologie dovolují vinařům totéž, co všem ostatním podnikatelům, tedy vést v elektronické podobě veškerou běžnou podnikatelskou agendu od vedení účetnictví, skladového hospodářství až po komplexní podnikové informační systémy u velkých producentů vína. „Mnohdy se vedou řeči, že vinařský obor natolik lpí na svých tradicích, že informační technologie nepřijme za své. To je ale vyložený nesmysl, stačí se podívat kolem sebe a zjistíte, že vinaři nemají žádné předsudky vůči IT, naopak je velmi oceňují a pragmaticky využívají," říká Olga Moravcová, výrobní ředitelka Vinium, a.s., které má asi desetinový podíl na tuzemském trhu s vínem. Její slova potvrzuje i Petr Marcinčák, jehož rodinné vinařství se zaměřuje na kvalitní přívlastková a speciální vína pouze z produkce vlastních vinohradů. „Informační technologie mi umožňují dělat mnoho věcí takříkajíc od stolu a šetří mi čas, který tak mohu věnovat vlastnímu vínu," uvádí vinař, který patří spíše mezi menší producenty.

IT speciálně pro vinaře

V poslední době se objevilo také několik IT aplikací, které jsou určeny přímo vinařům, např. Portál farmáře (www.farmar.eu) obsahuje nejen informace resortního ministerstva, ale  nabízí nové moderní služby právě pěstitelům révy a výrobcům vína. Pro ministerstvo zemědělství a Ústřední a kontrolní zkušební ústav zemědělský ho vytvořila brněnská společnost CCV Informační systémy. „V letošním roce bylo od vinařů na registr vinic Portálu farmáře vzneseno více než 23 tisíc dotazů a ověřeno bylo přes 2 000 dodavatelů a 3 000 vinic," dokládají využití portálu slova Jana Škerleho, ředitele divize e-governmentu společnosti CCV. Přední firmy oboru využívají registry ve své každodenní práci už druhým rokem. „Místo stohů papírů nám dnes pro veškerou administrativu při kontrole původu hroznů vystačí dva notebooky. Tento způsob nám šetří spoustu času. Při letošní sklizni jsme tak ověřili původ zhruba 10 miliónů kilogramů hroznů," říká Pavel Pastorek, ředitel Templářských sklepů Čejkovice, jejichž vína s nezaměnitelným červeným křížem patří k nejvyhledávanějším. Portál ale není pomocníkem jen pro silná vinařská družstva. Každý vinař může díky portálu on-line vstupovat do základní informační databáze, kterou stát o každém pěstiteli révy vede – tedy do registru vinic. Zde může on-line zjišťovat aktuální údaje, tedy rozlohu vinice, umístění vinice, odrůdy (počty hlav a rok výsadby) a navíc také archiv všech žádostí o změny ve vinici. Každý si tak může zkontrolovat, zda údaje, které jsou o něm vedeny, jsou správné, což je zvláště důležité v případě žádostí o dotace. „V žádostech o dotace musíme uvádět přesné informace, např. o počtu hlav či roku výsadby," říká Petr Marcinčák. „Tyto údaje Státní zemědělský intervenční fond ověřuje, a pokud zjistí nesrovnalosti, dotaci může zamítnout," dodává. Při zjišťování aktuálních údajů není nutno hledat v papírech či žádat o výpisy na příslušných úřadech. Databáze jsou chráněny před zneužitím, bezpečnost je zajištěna pomocí přístupového jména a hesla. O jeho přidělení zájemce musí požádat na příslušné pobočce Zemědělské agentury. „Jednoznačně to pro mě znamená méně starostí s administrativou a běhání po úřadech," uzavírá Marcinčák.
Portál farmáře umožňuje elektronicky podávat i prohlášení, která vinařům předepisuje zákon. Jde o prohlášení o produkci a sklizni, dále prohlášení o zahájení, přerušení a ukončení výroby a také prohlášení o zásobách. K podání těchto prohlášení je podle zákona nutno si jednorázově vyřídit elektronický podpis, přesněji tzv. kvalifikovaný certifikát. Dále je nutné mít nainstalovánu jednoduchou aplikaci s názvem vOKO-2007. Ta je k dispozici na Portálu farmáře a je zdarma. „Díky elektronickým prohlášením nám odpadá poměrně složitá a časově náročná administrativní agenda, která s tím byla dosud spojená," potvrzuje význam elektronické agendy Olga Moravcová.

Bez IT už to nejde

Vinařský zákon, tedy přesněji zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství předepisuje vinařům i další povinnosti. Mimo jiné říká, že pro výrobu jakostních vín je možno použít pouze hrozny z registrovaných vinic. Je tedy nutno doložit, že vykupované hrozny pocházejí z registrované vinice a v této vinici je registrována i daná odrůda a též zda nebyl překročen povolený hektarový výnos. Pro dodavatele to v praxi znamenalo pořídit si výpis z registru vinic a jeho kopii odevzdat. Pro výkupce pak stohy papírů a nutnost jejich archivace. S pomocí Portálu farmáře je dnes možno předepsanou kontrolu provést on-line. Kromě již zmíněných Templářských sklepů tuto službu využívá i firma Vinium. „On-line ověření původu hroznů  přes portál ministerstva zemědělství využíváme a přiznám se, že dnes si to už bez využití počítačů ani nedovedeme  představit," uvádí Olga Moravcová. „Je to velmi progresivní rychlá  metoda, která naprosto přesně odhaluje případné nesprávné údaje, co se týká pěstitele, vinice, odrůdy i překročení hektarového výnosu," dodává. V případě společnosti Vinium rozhodně nejde o maličkost – letos zpracovala šest a půl milionu kilogramů hroznů.

Jednotlivé aplikace navíc umožňují sdílet informace s běžnou ekonomickou agendou. „Software vyvinutý pro naše potřeby je propojený s ekonomickým systémem a funguje od výkupu až po zaplacení, včetně propojení s pokladnou," potvrzuje nezbytnost užívání moderních informačních technologií výrobní ředitelka společnost Vinium Olga Moravcová. „Z těchto programů využíváme výstupy přímo pro účetnictví, jde je určitým způsobem ucelený informační systém, včetně účetních a technologických operací týká," dodává. Její slova potvrzuje i Jiří Hort, další úspěšný „malý" vinař s roční produkcí 60 tisíc lahví přívlastkových vín: „Bez IT si svoji práci nedovedu představit." A dodává: „Kéž by podobných aplikací bylo víc, abych mohl vše zařídit přes počítač a nemusel nikam chodit."

Zpět na úvodní stranu CCV REVUE 01/09