Vinohradnický a vinařský seminář v Kobylí, 26. – 29. ledna 2009

Příslovečná hojnost dobrého vína, ale především hojnost dobrých informací nejen o trendech na trhu čekala na vinařskou odbornou veřejnost na pracovním setkání vinohradníků a vinařů v Kobylí. V rámci této čtyřdenní akce s tradičně vysokou návštěvností se uskutečnily semináře využití portálu farmáře. Organizátorem akce, která našla své zázemí v areálu společnosti Patria Kobylí, byl svaz moravských vinařů Moravín.

Po krátkém přivítání za pořádající Moravín slovy místopředsedkyně Vladimíry Seidlové se úvodního slova na téma vlastních praktických zkušeností z vinohradnictví ve světě ujal Ing. Josef Čačík, předseda představenstva domácí Patrie Kobylí. Za Vinařský fond velmi podrobně představil hospodaření, aktivity a plány na podporu moravského a českého vína ředitel Ing. Jaroslav Machovec. Praktické zkušenosti s ekologickým vinohradnictvím prezentoval Ing. Hynek Holánek. O registru vinic, zákonných povinnostech vinařů a návaznosti na elektronická podání promluvil Ing. Rostislav Gruna za Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (UKZUZ), odbor trvalých kultur Znojmo, na jehož přednášku navázal Ing. Lukáš Peterka (CCV Informační systémy) s představením možností využití a novinek Portálu farmáře ve vinařství a vinohradnictví (celou prezentaci o Portálu farmáře najdete zde).

Kompletní přehled vystoupení najdete na zde.

Evropa ztrácí, ČR zvyšuje úměrně dovoz i spotřebu

Velmi sledovaný přednáškový blok pak patřil vstupu Svazu vinařů České republiky. Jeho předseda Ing. Jiří Sedlo, CSc. hovořil zejména o trendech vinohradnictví a vinařství na celosvětovém a evropském trhu. Zatímco před dvaceti lety byla celosvětová produkce vína z 80 % z Evropy, dnes si evropské země pořád drží nadpoloviční většinu světového trhu (70 %), zejména díky produkci Francie a Itálie, ale ztrácí na úkor rostoucí produkce z Asie a Ameriky. Změnilo se však také spotřebitelské chování Evropanů. V tradičních vinařských zemích jako Francie, Itálie nebo Portugalsko spotřeba vína spadla na polovinu, naopak ve spotřebě stoupají „nové“ země jako Anglie, Dánsko či státy Beneluxu. Česko tak na žebříčku spotřeby předběhlo Holandsko a Anglie, přestože také česká spotřeba vína roste. Na evropském trhu narostla spotřeba hlavně díky spotřebě nových členských zemí EU, čímž se snížily přebytky na trhu EU. Největší přebytky má jednoznačně Španělsko, jehož dotovaný export stolního vína je na trhu EU citelný. Evropa vyváží víno nejvíce do Spojených států a do Ruska.

Co zejména zajímalo přítomné vinaře a vinohradníky? Jak vypadal dovoz vína do Česka v posledních letech od vstupu do EU. Dovoz totiž stále narůstá, je to podle Sedla asi litr na osobu a rok, ale stejně tak narůstá spotřeba, takže to není závažný problém na českém trhu. Zjevnou změnou je fakt, že na českém trhu narůstá lahvové víno, přes 1500 hl./rok, na úkor sudového. „Narůstá také podíl pozdního sběru, naopak u nás klesá podíl dříve dominantního stolního vína a roste výběr a vyšší kategorie,“ dodal.

Není překvapením, že počet pěstitelů – vinařských podniků v EU výrazně klesá, všude dochází k redukci počtu podniků, přestože celková plocha vinic se nesnižuje. V tomto smyslu jde především o Itálii, která statisticky spadla o třetinu z 1200 firem na necelých 800 podniků, u Francie je procentuální pokles ještě výraznější.

„Zajímavý je také vývoj modrých odrůd vůči bílým odrůdám, třeba Čína nebo Itálie je z 80% modrá, ale u nás je to jen jedna třetina, konkrétně 38%“, říká Jiří Sedlo a pokračuje: „Pokud jde o pestrost skladby odrůd, existují mezi státy velké rozdíly. Zatímco v Austrálii se pěstují z 80 % takzvané celosvětově rozšířené odrůdy, naopak u nás je podíl světových odrůd jen 15 %. Česko má tedy daleko pestřejší spektrum díky množství krajových odrůd.“ Delší dobu u nás rostl podíl modrých hroznů, z dřívějších 20 % aktuálně na 36 %, ale tato skutečnost se již dle všech předpokladů stabilizovala.

Výnos sklizně hroznů v ČR v roce 2008 dosáhl 6,6 t/ha (cukernatost 19,7), což dokazuje dobrý rok, přičemž dlouhodobý průměr se pohybuje mezi 5-6 tun na ha. Pokud jde o výnosy z moštu v hl/ha, pak je na tom moravské a české vinařství docela špatně. Je stejně málo produktivní jako Španělsko nebo Portugalsko, naopak největším výnosem se pyšní Američané. Cena se na českém trhu dostala na 12 Kč/kg, proto příjmy z prodeje hroznů byly na úrovni nákladů. Průměrná cena moštových hroznů totiž od roku 2002 klesá a letos poprvé došlo k poklesu ceny modrých hroznů, které dříve byly dražší než rozšířenější bílé odrůdy. Pokud jde o plochy vinic, tak jen 40% plochy vinic zpracovává samotný pěstitel, jinak je zpravidla určeno k prodeji a zpracování jinému subjektu. Co se týče ochrany proti špačkům, v loňském roce bylo 30 % plochy bez jakékoli ochrany.

Dotace do vinařství u nás dosáhly především díky národním dotacím svého maxima v roce 2004, než jsme vstoupili do EU. V průběhu dalších let postupně roste částka z EU, národní dotace už nehrají tak významnou roli.  Vinaři prakticky mohou využívat tři zdroje dotací:

• Národní dotace (ty jdou hlavně na závlahu vinic)
• Dotace EU s účastí státu (což jsou hlavně programy na podporu venkova, z tohoto programu zj. opěrná konstrukce vinic, pak skladovací prostory pro školkařské výpěstky nebo program pro mladé začínající vinaře, a mimo jiné součástí je také ekologické vinohradnictví AgroEnvi)
• Dotace z EU (programy v rámci společné organizace trhu s vínem, zde patří hlavně klučení neboli „vzdání se vinohradnictví“, restrukturalizace vinic a nově investice do sklepního hospodářství).

V rámci společné organizace trhu s vínem (SOT) je v Evropské unii na rok 2009 rezervován pro Českou republiku rozpočet 2979 tis. Eur., ale je nutné, aby jej členský stát vyčerpal do 15 října 2009.

„Jsme poslední členský stát, který nemá schválen program čerpání těchto prostředků, proto v prosinci bylo podáno ke schválení znovu do Bruselu“ uzavřel Ing. Jiří Sedlo. Pro rok 2010 jsou naplánovány ještě vyšší prostředky, 4079 tis. Eur, na rok 2011 je to pak 4217 tis. Eur.